Každé selhání vysvětluje druhým.
Každou naději spojuje s někým jiným.A právě tím se vzdaluje své skutečné síle.Skutečný učitel nikdy neusiluje o vytvoření závislých následovníků.
Skutečný mentor neusiluje o falešný  obdiv.
Skutečný mistr chce jediné – aby člověk jednou stál pevně na vlastních nohách.Pomoc, která vytváří závislost, není skutečnou pomocí.
Pomoc, která vede k samostatnosti, je pomocí skutečnou.Z duchovního pohledu k nám lidé přicházejí jako poslové určitých lekcí.
Někdo nás učí odvaze.
Někdo disciplíně.
Někdo lásce.
Někdo hranicím.
Někdo odpovědnosti.Smyslem však není uctívat falešně  posla.
Smyslem je pochopit poselství.Mnoho lidí hledá světlo v druhých.
Obdivují učitele, vůdce, partnery nebo duchovní autority.Jenže skutečný duchovní růst začíná až ve chvíli, kdy člověk objeví,
že zdroj, který hledal venku, byl po celou dobu ukrytý uvnitř něj samotného. Tuto skutčnost posiluji.Teprve tehdy přestává být poutníkem hledajícím světlo.A začíná svítit vlastním světlem.

Pro koho je tato cesta určena

Často se mě lidé ptají, proč stejná informace, stejná pomoc nebo stejná příležitost vede u různých lidí k naprosto odlišnému výsledku.Důvod podle mého názoru nespočívá v samotné metodě ani v člověku, který ji předává. Rozdíl spočívá v tom, zda je člověk připraven převzít odpovědnost za svůj vlastní život.To, co dělám, není určeno lidem, kteří hledají zachránce vnezdrávém slova smyslu.Není to určeno lidem, kteří chtějí, aby za ně někdo rozhodoval.Není to určeno lidem, kteří chtějí předat svou sílu, odpovědnost nebo směr někomu jinému.Takový člověk totiž může stejná slova pochopit úplně opačně, než byla zamýšlena.Místo inspirace může vytvořit závislost.Místo vlastní síly může začít hledat sílu v druhém člověku.Místo převzetí odpovědnosti může začít očekávat vedení ve všech oblastech života.A právě zde vzniká nebezpečí.To, co mělo člověka osvobodit, se může stát novým vězením.To, co mělo probudit jeho vlastní sílu, se může stát další berlí.To, co mělo vést k samostatnosti, může vést k připoutanosti.Proto je podle mého názoru důležité, aby člověk nejprve dospěl k určitému vnitřnímu bodu.K bodu, kde chápe, že nikdo jiný za něj jeho život neodžije.K bodu, kde chápe, že pomoc a podpora  je příležitost, nikoliv záchrana.K bodu, kde chápe, že každý průvodce může ukázat směr, ale cestu musí ujít on sám.Teprve tehdy může být tato práce skutečně přínosná.Protože člověk už nehledá někoho, komu by odevzdal svou sílu. 

Naopak hledá způsob, jak svou vlastní sílu objevit.Pro takového člověka se stejné informace stávají nástrojem růstu.Pro člověka, který na tento krok ještě není připraven, se však mohou stát zdrojem zmatení, projekcí nebo nezdravé závislosti.Ne proto, že by byly špatné.Ale proto, že každá síla v nesprávném pochopení může působit jinak, než byla zamýšlena.Proto není cílem vytvářet slepé následovníky.Cílem je podporovat vznik samostatných, vědomých a odpovědných lidí, kteří stojí pevně sami v sobě. 

Toto jsou základy ,na kterých stojí veškerý další růst. Bez nich nelze nic trvalého. Toto jsou kořeny skutečné proměny, kdo je nevytvoří nemá z čeho růst do vyšších urovní života a vědomí.Odpovědnost, samostatnost a poznání vlastní síly jsou základy, ze kterých vychází veškerý další růst. Bez nich se člověk muže pohybovat v představách o rozvoji, ale skutečná proměna nikdy nezačne. Takový člověk si přeje ještě snít ne žít...Hledá se ,ale nenajde....

0:56:15 - 0:56:30

Výzva k zamyšlení a sdílení

Tento text není napsán proto, aby někoho přesvědčoval.Je napsán proto, aby otevřel prostor k zamyšlení.Možná s ním budete souhlasit.
Možná s některými částmi ne.
Možná ve vás vyvolá otázky.A právě to je v pořádku.Každý z Vás stojí na jiném místě své cesty a každý z Vás v něm může objevit něco jiného.Budu rád za vaše pohledy, zkušenosti i otázky.Co ve vás text vyvolal?Našli jste se v některé z popsaných situací?Kde podle vás leží hranice mezi pomocí a závislostí?A kdy podle vás začíná skutečná vnitřní proměna člověka?Těším se na vaše názory, zkušenosti a sdílení.