Zajímavý jev – člověk je ten, kdo se sám rozhodne vstoupit do svého života. Převzít jeho otěže. Nikdo jiný tento krok ani rozhodnutí nemůže udělat za něj.
Vše ostatní se pak děje v součinnosti se stvořením. Je tam jasně dané, že ten první krok – postavit se do svého života – je v mých rukou. Touto mocí disponuji já sama. Nikdo jiný.
Následně, samotné skládání života se pak děje ve spolupráci, ne v izolaci. Ale není možné čekat, že mě někdo jiný do života postaví. Může vytvořit podmínky, může nabídnout prostor, ale vstupuji a stojím si v něm já sama za sebe. Snad to bude rezonovat i v komunitě.Mne toto hodně otevřelo oči a ukázalo, za co jsem zodpovědná já v mém životě a jak. A zároveň, kde dělám ve spolupráci se stvořením a ne jen sama.
Děkuji za zpětnou vazbu to je ono. Pak nemá ego prostor nadměrečně řídit vaši realitu. Jste v ní vědomě a řídíte své kroky v součinusti celého vesmíru tedy spiritu . Pak se rozvíjíte v pokoře a v tom se hodí někdo kdo to prošel a podpoří vás efektivně a cíleně vám vše zakoučuje. Toto je zdravá komunita. Vy to přijmete a vědomě aplikujete jak se vám hodí a rostete. Take jeden druhého obahacujete sdílením....Chvilku nám to dá máte pootvíraných hodně věcí a potřebujete vystřízlivět ze egospirittripu. Ale takto to směřuji tak jsem rad ,že jsi to zachytila...:):):) Děkuji.
Smyslem je vědomá zahrada na daném vývojovém stupni, spirit napojení a jasná podpora ve všech oblastech - hojnost, kvalitní život ,kvalitní spirit tam kde jste,efektevní expanze a rozvoj pokud ho chcete či kvalitní odpočinkový ozdravný život -to dle vás jak to budete vnímat a najdete si to každý to má jinak.
Pi Pi Pianko kvalitka:)
0:4:00 - :):):) plním vše co jsem řekl a všude. Přidáte se?:)
Tazatelka:
Honzí, moc moc děkuji za rozvinutí a zasazení!Ano!!!! Ano, a jak píšeš. Tedy doplňuji si, že tak konám s vědomím, že se to děje v rovnováze – se sebou, se svým egem, s reálnou inkarnací i se spiritem, s podporou komunity a v respektu a laskavosti k sobě. Tady nás o tom učíš jako o vědomé zahradě a taky jsi to někde zniminil jako Božský projekt. Je jeden. A všichni se ho můžeme stát součástí.
A pak, možná se to bude někomu hodit, jsem začala používat svůj osobní kompas:
V jakých aspektech svého života ještě čekám, že mě někdo zachrání a udělá šťastnou? A Právě tam se mi ukazuje místo, kde si mohu "stoupnout". Když nastoupí ego, a začne různě posuzovat a vymýšlet, říkám si: Není podstatné, že nejsem v tuto chvíli v této dané oblasti na 100 %. Důležité je, že začnu. Jakákoliv výchozí pozice se počítá. A plody té práce zůstanou navždy.
Totiž, jak jsi psal dříve doteď jsem fungovala ve stavu přežití, který mě dovedl až sem. Nyní vstupuji do stavu tvoření. Dva rozdílné režimy. Díky prvnímu jsem došla až sem, měl svoji funkci, a díky druhému se mohu stát sebou. Dřív to v tom starým režimu nešlo.
Taky jsi o tom už tu mluvil. Jen mi to dotéká a spojuje se.
Vše pianko. Chce to vše čas, trpělivost a laskavost k sobě.
Moc moc děkuji za koučování a přeji nám všem, ať se dílo daří.
Bravo skvěle jen tak dál držím palce:)Hlavně to nechtěj uhnal vše má svůj čas....
