V předchozích článcích jsem popsal základy Zahrady – hodnoty a principy, které podle mě tvoří pevný základ pro život člověka. Přesto cítím potřebu doplnit ještě jednu důležitou myšlenku.

Mnoho lidí dnes žije pod obrovským tlakem. Mají pocit, že všechno musí stihnout co nejrychleji. Že se musí probudit, uzdravit, pochopit život nebo dosáhnout určité úrovně vědomí během několika měsíců, let nebo ještě v tomto životě. Tento tlak ale podle mého pohledu není tím, co lidem skutečně pomáhá.

Ve spiritualitě se často hovoří o období, které je označováno jako tisíciletá říše nebo zlatý věk. Každý si pod tím představuje něco jiného. Někdo si toto období vykresluje velmi idealisticky, jiný z něj má naopak obavy. Já jej vnímám jinak.

Podle mého pohledu jde o prostor, který je připraven pro lidi, kteří postupně vystupují ze surové egoreality do nového způsobu vnímání sebe sama, života i druhých lidí. Někdo tuto změnu prožívá rychleji, jiný pomaleji. A ani jedna cesta není lepší nebo horší.

Každý člověk je jedinečný. Každý dozrává jiným tempem. Někdo potřebuje více času na uzdravení, jiný na přehodnocení svého života, další na pochopení vlastních zkušeností. To z něj nedělá horšího člověka. Pouze prochází svou vlastní cestou.

Právě proto vnímám toto období jako dobu očisty, uzdravení a nápravy. Jako čas, kdy má každý dostatek prostoru podívat se na svůj život, přehodnotit některá rozhodnutí, uzdravit staré rány a postupně vyrůst do své skutečné podstaty.

Z tohoto pohledu mizí tlak, že všechno musí být hotové hned. Že někdo něco nestihl nebo že je pozadu. Pokud člověk jde poctivě svou cestou, není důvod se srovnávat s ostatními.

Věřím, že Otec Všehomíra dává lidstvu právě tento prostor. Ne proto, aby nás soudil, ale aby každý mohl v klidu dozrát do svého vlastního poznání. Aby měl čas uzdravit se, pochopit své zkušenosti a stát se tím, kým se má stát.

To je můj pohled na smysl tohoto období. Ne jako na čas strachu nebo nátlaku, ale jako na příležitost k uzdravení, přehodnocení a postupnému návratu člověka k sobě samému.

Univerzita vědomí a Zahrada – prostor svobody, nikoli závislosti

Vnímám, že lidstvo jako celek prochází významnou proměnou. Každý člověk ji prožívá svým vlastním způsobem, ve svém vlastním tempu a podle svého vnitřního nastavení. Mnozí tento přechod popisují různými názvy. Já jej vnímám jako postupný přechod ze surové egoreality, kterou mnohé tradice označují jako Kali Yugu, do nové skutečnosti a nového způsobu vnímání života.

Nejde o událost, která se týká jen několika jednotlivců. Je to dění, jehož jsme všichni součástí a zároveň svědky. Každý jej prožívá jinak, protože každý člověk je jedinečný.

Právě v tomto období vznikla Univerzita vědomí a Zahrada.

Ne jako jediná správná cesta. Ne jako instituce, která má někoho vlastnit nebo řídit. A už vůbec ne jako místo, kde by měl člověk ztratit svou svobodu.

Univerzita vědomí a Zahrada představují prostor, ve kterém sdílím své poznání, zkušenosti, principy a pohled na život. Vznikly s jednoduchým záměrem – nabídnout lidem podporu, inspiraci a prostředí, kde mohou nacházet odpovědi sami v sobě.

Od začátku července jsou zájemci postupně seznamováni se záměrem Univerzity vědomí, se základními principy, pravidly i hodnotami, na kterých celý projekt stojí.

Přesto považuji za důležité zdůraznit jednu věc.

Nechci, aby si kdokoliv vytvářel závislost na mně, na komunitě ani na Univerzitě vědomí. V minulosti jsem se setkal s různými domněnkami i obviněními, že vzniká něco na způsob sekty. To však nikdy nebyl ani není záměr tohoto projektu.

Naopak.

Přeji si, aby každý člověk zůstával svobodný, samostatný a odpovědný za svůj vlastní život. Aby si vybíral to, co s ním skutečně rezonuje, a aby se nebál jít i jinou cestou, pokud ji cítí jako správnou.

Dnešní doba nabízí mnoho možností. Existují různí učitelé, průvodci, mistři i komunity. Každý může oslovit jiný okruh lidí a každý může být někomu přínosem.

Osobně vnímám například směry šambalové, pleiádové nebo agartové. Zahrada je pak postavena především na principu Tiferet – středu rovnováhy, harmonie a vědomého lidství – se šambalovým energetickým základem.

To však není výzva k tomu, aby všichni přijali stejný pohled.

Je to pouze nabídka.

To nejdůležitější totiž není žádný směr, žádná komunita ani žádná filozofie.

Tím nejdůležitějším je člověk.

Jakmile člověk začne skutečně poznávat sám sebe, postupně objevuje, že to nejcennější nosí uvnitř sebe. Pak začne chápat, že všechny školy, komunity, učitelé i různé směry jsou pouze podpůrnými nástroji. Mohou pomoci, mohou inspirovat, mohou otevřít nový pohled, ale nenahrazují vlastní život člověka.

Pokud někoho osloví právě Univerzita vědomí a Zahrada, budu za to upřímně rád. Budu rád, pokud zde najde inspiraci, podporu, přátelství nebo prostředí, které mu bude blízké.

Stejně tak budu mít radost, pokud někdo nalezne svůj prostor jinde.

Protože cílem není budovat závislost na komunitě.

Cílem je podporovat vznik svobodných, vědomých a samostatných lidí, kteří budou tvořit lepší svět svou vlastní jedinečností.

Pokud se Univerzita vědomí a Zahrada stanou jedním z míst, které k tomu přispějí, pak svůj smysl naplňují.