Přátelé, pro urovnání, ju, přátelsky. Není možné, aby někdo, ku příkladu, kdo jen lásku cítí v milostech, si domýšlel, že láska, kterou miluji a oživuji mrtvé a zachraňuji prokazatelně životy, je méně než vaše a že víte víc. Je to omilostnění nižšího stupně. A podobně. Pokud žijte v realitě, že vy máte pravdu, po tom co jsem vše udělal na sobě a kolem sebe na druhých a věříte tomu, je za mě skutečně velmi na místě se hluboce zamyslet nad sebou a přehodnotit skutečnost i pohled na sebe .
Nyní pomalu, oživuji lidí, dosáhl jsem všeho ve všech oblastech a to zcela prokazatelně a plně, tedy ve svých oblastech. Prokazatelně a reálně, kdo si přeje, vystupuje a ožívá, na vždy.
Přátelé, vy se mýlíte ve svém úsudku. Ten, kdo to pochopil, vystupuje na světlo a kdo ne, zůstává svázán.
Pomaliličku. Vy se konfrontujete s tím, že tím disponuji a vnímáte svou toxicitu a marnost před tím. Zkuste to jinak, pokud chcete... Pokud to nepůjde, rozumím tomu, mám vás rád, ale naše cesty se rozejdou. Je to na vás před vámi samotnými. Možnost je tu....Víc vás podpořit nemohu...NENÍ TO MÁ VĚC. Starám se o svoje a mí jsou se mnou a já s nimi....Rád podpořím každého, kdo má opravdový zájem....Jenom vám nějak nedochází skutečnost. Nenechte se klamat...
Vy nehodnotíte a nevidíte mě, ale sebe a vlastní selhání před sebou sama. Zkuste to změnit v sobě, aby se vám to povedlo....Víc podpořit nemohu, budu čekat zde a pracovat ve svém. Je to na vás a váš život dělejte nejlíp, jak uznáte...Já v odpovědnosti za sebe a své budu tam, kde je mě třeba a kde chci být a je chtěno, abych byl.
