Daat v nerovnováze a návrat stvoření do rovnováhy
V našem pohledu na vývoj vědomí můžeme současné období vnímat jako zásadní změnu v působení Daatu.
Daat, tedy oblast poznání a vědomí, nebyl po dlouhou dobu v rovnováze. Jeho nerovnováha se v období Kali Juga výrazně projevovala také prostřednictvím ega. Ego získávalo větší prostor, než mu v celku stvoření přirozeně náleží. Člověk se tak mohl stále více oddělovat od skutečnosti, od druhých lidí i od vlastního hlubšího vědomí.
To neznamená, že ego je samo o sobě něco špatného. Ego má své místo. Pomáhá člověku poznávat sebe, svou individualitu, své hranice a svou vlastní zkušenost. Problém vzniká ve chvíli, kdy se dostane mimo rovnováhu a začne určovat skutečnost místo toho, aby v ní mělo své přirozené místo.
Co se nyní mění
Nyní dochází ke změně.
Síla nerovnovážného Daatu, která byla spojena s obdobím Kali Juga, byla překonána a celé stvoření se postupně přerovnává do nové rovnováhy.
A právě proto se tolik věcí začíná měnit současně.
Nejde pouze o jednotlivé lidi. Přeskupuje se způsob, jakým člověk vnímá sám sebe, své ego, své vztahy, svou odpovědnost i své místo ve stvoření.
To, co bylo dlouho udržováno silou, přesvědčením, představou nebo potřebou prosadit vlastní realitu, se nyní dostává do kontaktu s rovnováhou.
A rovnováha začne velmi přirozeně ukazovat, co je skutečné a co bylo pouze vytvořeno egem.
Přeskládávání ega
Proto může člověk v současnosti zažívat zvláštní období.
Některé věci, o kterých byl dlouhé roky přesvědčený, přestávají fungovat. Některé vztahy se mění. Některé představy o sobě samém se rozpadají. Některé životní projekty už člověka nenaplňují tak jako dříve.
Může mít pocit, že něco ztrácí.
Ve skutečnosti však může docházet k přeskupování jeho vlastního ega.
Ego se postupně vrací na místo, které mu v celku člověka náleží.
Člověk nemusí přestat být sám sebou. Naopak.
Může se začít stávat mnohem více sám sebou, protože jeho identita už není vystavěna pouze na tom, co si o sobě vytvořil, co od něj očekávají druzí nebo co se snaží prosadit do reality.
Malchut jako místo skutečného života
Tento proces se velmi výrazně projevuje právě v Malchutu.
Malchut je místem, kde se věci skutečně žijí.
Tady už nestačí pouze vědět.
Nestačí mít představu o sobě.
Nestačí cítit, že někam patřím.
Nestačí si vytvořit obraz budoucího člověka, kterým bych chtěl být.
Skutečnost člověka se ukazuje tím, jak žije, jak jedná, jak se chová k sobě i k ostatním a jak dokáže nést vlastní odpovědnost.
Proto se změna Daatu postupně promítá až do každodenního života.
Do vztahů.
Do práce.
Do rodiny.
Do rozhodování.
Do způsobu, jakým člověk zachází se svou vlastní energií.
Do schopnosti přijmout realitu takovou, jaká skutečně je.
Uzavírání Daatu do rovnováhy
Můžeme tedy říci, že dochází k postupnému uzavírání nerovnovážného Daatu do rovnováhy.
Neznamená to odstranění poznání.
Neznamená to odstranění ega.
Neznamená to, že člověk ztratí svou individualitu.
Dochází k něčemu jinému.
Poznání se vrací do svého přirozeného uspořádání a ego se přeskupuje tak, aby mohlo být součástí celku, nikoliv jeho jediným určujícím prvkem.
Člověk tak postupně zjišťuje:
Nemusím všechno řídit.
Nemusím všechno prosadit.
Nemusím vytvářet realitu podle své představy.
Mohu ji začít skutečně vnímat a žít.
A právě tady může vznikat skutečná svoboda.
Proč je toto období někdy náročné
Přerovnání do rovnováhy nemusí být vždy příjemné.
Pokud člověk dlouho žil prostřednictvím určitého nastavení ega, může být jeho změna velmi výrazná. To, co dříve fungovalo, už nemusí fungovat stejným způsobem.
Člověk může být veden k tomu, aby se znovu podíval na své vlastní přesvědčení.
Co je skutečně moje?
Co jsem převzal?
Co jsem si vytvořil?
Co opravdu žiji?
A kde se pouze snažím, aby skutečnost odpovídala mé představě?
To jsou otázky, které mohou člověka postupně vracet k sobě.
Změna se netýká pouze člověka
V našem modelu se tento proces neodehrává pouze v lidském vědomí.
Proměna probíhá napříč celým stvořením.
Jednotlivé dimenze, struktury a bytosti se postupně přizpůsobují nové rovnováze. Každá oblast však tuto změnu prožívá podle svého vlastního místa a úrovně.
Proto nemusí všichni procházet stejnou zkušeností.
Někdo změnu vnímá velmi silně.
Někdo ji teprve začíná pozorovat.
A někdo může mít pocit, že se jeho život zatím téměř nezměnil.
I to je součástí rozdílnosti jednotlivých míst a zkušeností.
Od ega k vědomému člověku
Smyslem této změny tedy není člověka zbavit ega.
Smyslem je, aby ego nebylo vězením.
Aby se stalo nástrojem vědomého člověka.
Aby člověk mohl říct:
"Vím, kdo jsem.
Vím, kde jsem.
Vím, co umím.
Vím, kde mám mezery.
A nemusím předstírat, že jsem někde, kde ještě nejsem."
Právě tím se Daat může uzavírat do rovnováhy.
Poznání se propojuje se zkušeností.
Ego se propojuje s vědomím.
A člověk se propojuje se skutečným životem.
Možná právě proto je současné období tak významné.
Není potřeba všechno urychlovat.
Není potřeba se někam tlačit.
Není potřeba dokazovat, kdo jsem.
Stačí postupně dovolit tomu, co je mimo rovnováhu, aby se do rovnováhy přerovnalo.
Daat se uzavírá do rovnováhy.
Ego se přeskládává.
Malchut dostává novou zkušenost.
A člověk má možnost znovu najít své skutečné místo ve stvoření.
Piánko. Každý ve svém místě, ve své zkušenosti a ve svém tempu.
Ne každý prochází změnou stejně
V souvislosti s tím, co se nyní děje s Daatem a postupným návratem do rovnováhy, je důležité říct ještě jednu věc:
Tyto změny nemusí dopadat na každého člověka stejným způsobem.
Každý člověk je totiž někde jinde. Má jinou zkušenost, jiné vyzrání, jiné napojení, jiné schopnosti a jiné místo ve svém vývoji.
Proto také každý člověk současnou změnu prožívá jinak.
Někdo už je v novém uspořádání
Jsou lidé, kteří už určitým způsobem přešli do nového nastavení.
Pro ně tedy nemusí být současné změny zásadním zásahem do života. Nemusí u nich docházet k tak výraznému přerovnávání ega, protože některé věci už mají přirozeně uspořádané.
Jejich ego už nemusí být v takovém konfliktu s novým uspořádáním.
Mohou se tedy do nové rovnováhy jednodušeji integrovat prostřednictvím svého vlastního napojení a toho, co už mají prožité a vyzrálé.
Změna se jich samozřejmě může dotýkat také, ale nemusí je zasáhnout stejným způsobem jako člověka, který je stále silně spojený se starým uspořádáním.
Každý má svou vlastní zkušenost
Právě tady je podle mě důležité nevytvářet představu, že všichni musí procházet stejnou transformací.
Nemusí.
Někdo může prožívat velmi silné změny ve vztazích, v životě, v pohledu na sebe nebo ve svém vnitřním nastavení.
Jiný člověk může mít pocit, že se jeho život mění jen velmi málo.
A další člověk může změnu vnímat téměř přirozeně, protože jeho vlastní vývoj už odpovídá tomu, kam se celek posouvá.
Není potřeba z toho dělat měřítko.
Neznamená to automaticky, že ten, kdo prožívá větší změny, je dál, ani že ten, kdo je prožívá méně, je dál.
Každý má svou vlastní strukturu, svou vlastní zkušenost a své vlastní vyzrání.
Záleží na vyzrání a inklinacích
Velkou roli zde podle tohoto pohledu hraje právě vyzrání člověka a jeho přirozené inklinace.
Člověk, který už dlouhodobě žije v určitém souladu s novou rovnováhou, nemusí být touto změnou nuceně přestavován.
Člověk, který má naopak velkou část svého života postavenou na starých vzorcích, může najednou velmi výrazně pocítit, že to, co dříve fungovalo, už fungovat nemůže stejným způsobem.
A právě tam může být přerovnání ega velmi výrazné.
Ne proto, že by někdo byl trestán.
Ale proto, že se jeho vlastní nastavení dostává do kontaktu s novou skutečností.
Daat se uzavírá, ale každý ho integruje jinak
Když tedy mluvíme o uzavírání nerovnovážného Daatu do rovnováhy, nemusíme si představovat jednu velkou změnu, která všechny lidi stejně zasáhne.
Spíše se jedná o celkový proces, který se v jednotlivých bytostech projeví podle jejich vlastního místa.
Někde bude potřeba velké přeskupení.
Někde jen drobné doladění.
A někde může člověk jednoduše pokračovat dál, protože už je na nové uspořádání připravený.
Je to podobné jako při přechodu do nového prostředí.
Někdo musí změnit téměř všechno.
Jiný pouze několik detailů.
A někdo už v tom prostředí dávno žije.
Proto není potřeba se porovnávat
Tohle může být důležité i pro lidi, kteří současné změny vnímají velmi silně.
Nemusí se porovnávat s někým, kdo je prožívá jinak.
Nemusí si říkat:
"Proč já prožívám tolik změn a druhý člověk skoro nic?"
Každý člověk má jinou cestu, jinou zkušenost a jiné místo.
Stejně tak není potřeba hledat potvrzení svého vývoje podle toho, jak intenzivně něco prožívám.
Intenzita sama o sobě není měřítkem vyzrání.
Důležité je, co s tím člověk skutečně udělá ve svém životě.
Nová rovnováha se může stát přirozeností
A právě proto může být pro některé lidi současná změna mnohem přirozenější.
Nemusí nic násilně opouštět.
Nemusí se do ničeho tlačit.
Nemusí si vytvářet nový obraz sebe sama.
Jednoduše pokračují v tom, co už mají uvnitř vybudované, a jejich vlastní zkušenost se postupně propojuje s novým uspořádáním celku.
Tak může docházet k přirozené integraci.
A možná právě to je důležitý rozdíl mezi člověkem, který se snaží změnu vynutit, a člověkem, který ji dokáže přirozeně přijmout a začlenit do svého života.
Každý ve svém místě
Současné období tedy nemusíme chápat jako něco, co musí všechny lidi převrátit naruby.
Je to změna celku.
Ale její projevení v jednotlivci závisí na tom, kde se právě nachází, co už má vyzrálé, jaké má napojení a jaké jsou jeho vlastní inklinace.
Někdo bude potřebovat velké přerovnání.
Někdo jen lehké doladění.
A někdo už bude v nové rovnováze natolik přirozeně, že bude změnu vnímat spíše jako pokračování toho, co už dávno žije.
Proto je podle mě důležité nehodnotit lidi podle toho, jak silně změny prožívají.
Každý člověk má své místo.
Každý má svou zkušenost.
Každý má své vyzrání.
A každý také svou vlastní schopnost integrovat to, co se nyní ve stvoření mění.
Daat se může uzavírat do rovnováhy jako celek. Ale každý člověk tuto novou rovnováhu přijímá a integruje podle sebe.
Piánko. Každý ve svém místě.
Přání k přirozenému přerovnání do rovnováhy
Vnímám, že současné přerovnání neprobíhá pouze na jednom místě.
Prochází všemi dimenzemi, všemi sefirotami a jednotlivými oblastmi stvoření. Dochází ke stažení nadměrné aktivity a činností, které byly dlouhodobě nad rovnováhou Daatu, a postupně se hledá nové uspořádání.
Každá sefira i každá dimenze má přitom své vlastní vnímání skutečnosti. Každá reaguje na změnu svým vlastním způsobem.
A úplně stejně je tomu u člověka.
Každý jednotlivec prochází tímto obdobím ze svého vlastního místa, podle svého vyzrání, svého vnímání, svého napojení a své zkušenosti. Není potřeba, aby všichni prožívali stejnou změnu nebo aby všichni postupovali stejným způsobem.
Každý si může postupně najít svou vlastní energii, své vlastní místo a způsob, jak nové uspořádání integrovat. A může přitom využít také podporu kolektivu, přátel, průvodců nebo lidí, kteří jsou mu přirozeně blízcí.
Každý může najít svou cestu
Z mé strany tento proces podporuji společně se svými přáteli v rámci Univerzity vědomí a projektu Zahrada.
Je to způsob, který jsme vytvořili a který je nám vlastní.
Zároveň ale samozřejmě existují i jiné možnosti, jiné praktiky, jiné přístupy a jiné způsoby, jak člověk může současné období prožívat a integrovat.
A to je podle mě v pořádku.
Nemusíme všichni používat stejný způsob.
Důležité je, aby si každý našel to, co je pro něj přirozené, co mu dává smysl a co mu pomáhá projít tímto obdobím co nejlépe.
Přeji nám všem hladký průběh
Chtěl bych tedy všem popřát, aby se jim v tomto období dařilo.
Aby přerovnání probíhalo pokud možno klidně, přirozeně a co nejhladším způsobem.
Aby každý našel své místo, svou energii a způsob, který mu bude vyhovovat.
Aby kolektiv dokázal být podporou, ale zároveň aby každý člověk mohl zůstat sám sebou a najít svou vlastní cestu.
Za sebe budu dál podporovat to, co vnímám jako svou možnost prostřednictvím Univerzity vědomí, Zahrady a lidí, kteří se kolem tohoto prostoru přirozeně setkávají.
A ostatním přeji totéž v jejich vlastním prostoru a jejich vlastním způsobem.
Ať se všem daří.
Ať každý najde svůj způsob.
Ať celé přerovnání proběhne co nejklidněji a nejplynuleji.
Ať se každému podaří najít svou vlastní rovnováhu.
Piánko. Každý ve svém místě, svým způsobem a ve svém čase.