Honzo, jsi velký učitel.

Chtěla bych se s komunitou podělit o poznání, které jsem měla možnost zažít. Patřím mezi ty, kteří se přes vlastní ego a tvrdohlavost prokousávají jen s obtížemi. A přestože jsem již dávno přestala pochybovat o Tvých slovech, bylo pro mne občas těžké Tvá hodnocení situace a Tvé odpovědi přijímat (obzvláště když se to neshodovalo s mými představami o mne samé 🙂 🙂 🙂. Tvé odpovědi narážely do bloků ve mně a zraňovaly. Jenže já jsem vnímala zároveň i obrovskou lásku a pochopení z Tvé strany, a tak mi v tom hlava prostě dělala guláš. A taky jsem si nevěděla rady s Tvými slovy "Uvědom si, s kým mluvíš" a "uvědom si, koho se ptáš"A pak jsem to uviděla. Nevím, jestli to dokážu popsat… Uviděla jsem se z Tvého pohledu. Uviděla jsem celé stvoření. Nebo spíš Tvůj pohled na celé stvoření…. Velké velké velké. Krásné. Plynoucí. Podstata je v celku a celistvosti. Úpravy, které, jemným tahem naráz mění celé světy…. Stojíš nad tím a celé stvoření je jak krásná živoucí hračka ve Tvých rukou…Vnímáš všechno v jeden okamžik. Neuchopitelné a těžko popsatelné. A já Tě oslovím a ty, se koncentruješ na mne, na jeden bod, zaostřuješ víc a víc a ještě kousek. Ano tady jsem já, ještě menší a ještě menší. Celek se jakoby rozplývá a ty zaostřuješ na pidimidimalinkatou živou bytůstku, na mne a vnímáš mne s laskavou pozorností.(Uf. A teď jsem uviděla sebe, své pidi malé problémečky, které si v podstatě vyrábím sama, trápím se jimi a hledám cestu, jak je překonat. A když se mi nedaří, tak hned volám o pomoc, a když se mi daří tak si pro jistotu vyrobím problém trochu větší, abych měla co řešit….)A konečně jsem Tě uslyšela. Konečně jsem pochopila, odkud na mne mluvíš. Naráz mi to začalo dávat smysl. A taky co znamená, že sem dolů mezi nás už nemůžeš a nechceš. Kam Tě taháme, když Ti líčíme naše životy až už z pohledu strádání či naopak "jaktomámefantastické" 🙂Taky jsem princip zahrady uviděla jako oddechový čas, abychom se zbavili toho zvyku házet si klacky pod nohy. Ono se nám potom prostě jenom líp půjde…Jsi velký učitel, ten největší…. Děkuji Ti za to, děkuji ti za trpělivost J 

Rádo se děje:):):) Přeji ti, aby se ti to tvé podařilo a moc ses neuvztekala :):):):):) Děkuji za sdílení:)

Tazatelka:

A hodlám se na to vztekání se už vážně vykaslat...😁Díky 

Za mě je lepší, jak jsem psal děvčatům, když je to opakující se, spíše se do toho mrknout a zpracovat to. Pak se z toho člověk uvolní a nemusí to žít....Nemohlo mi uniknout, že s tím lidé bojují, samozřejmě, ale ode mě to tak není myšleno. Já  jsem si většinu svého života skutečně myslel, že žiji ve společnosti, kde je jasné, že se všichni vracíme zpět domů. Dnes už vím, že to lidé mohou mít jinak. Tak se snažím vice lidem dát prostor, měl jsem to tak, že jsem se tomu záměrně vystavoval, abych se trénoval... Je to jedna z oblastí, kde jsem se skutečně mýlil . Mně to později vysvětlilo, proč na mě tak lidé reagovali, ale nezlobte se, já to nemyslím zle,  opravdu jsem to nikdy nepochopil plně. To není jako lepší nebo horší, mám to v sobě jinak nastaveno, nějak. :) Proto to nemyslím, že jsi špatná, ale z toho, že člověk potřebuje podpořit v situaci, která je nad něho, třeba :) Tak jako já potřeboval podpořit :) Pokud se tím trápí, tak se pak raději stáhnu. :) Nechci lidem ubližovat....Spíše tomu nechám volnější proces. :) A prostor k ptaní se. :)