Honzi měla bych dotaz.

Možná bude úplně mimo nebo hloupý, ale já se tu nad sebou zamýšlím a napadá mě jediné. Jak mám sama sobě začít klást ty správné otázky a co jsou vůbec ty správné otázky? V pár článcích jsi to nakousl a já asi zjistila, že to vůbec neumím. Žila jsem tak nějak na automat a jen se uměla rozčilovat, že něco není podle mě. Jak změnit svůj přístup z oběti a alibisty na člověka, co si začíná klást otázky, čeho si všímat abych na tom mohla růst?Děkuji  

Nemyslím si, že jsi hloupá. Naopak. Mám pocit, že právě takové otázky jsou začátkem skutečné změny. Píšeš, že jsi dlouho žila na autopilota. Myslím, že tím si prošla většina z lidí. Žijeme podle toho, co jsme se naučili, co jsme převzali od druhých nebo co od nás život vyžadoval. Není potřeba se za to odsuzovat. Byl to stupeň Tvého vývoje a měl svůj význam. To nejdůležitější je, že ses zastavila a začala hledat. To je první krok. Nemyslím si, že na začátku potřebuješ znát všechny správné otázky. Ty přijdou postupně. Důležitější je naučit se být k sobě poctivá a začít si všímat svého života. Když Tě něco rozruší, potěší nebo zabolí, nehledej hned odpověď. Nejprve si jen uvědom, že se něco odehrálo. Časem začneš objevovat souvislosti, které jsi dříve neviděla. Nepospíchej na sebe. Každý člověk dozrává svým vlastním tempem a každý stupeň poznání má svůj význam. Není potřeba přeskočit cestu ani se srovnávat s tím, kam už došli druzí. Přijmi místo, na kterém právě jsi. Právě odsud může začít skutečný růst. Když přijmeme svůj současný stupeň, přestaneme se sebou bojovat. A právě tehdy se otevírá prostor pro poznání, které není vynucené, ale přichází přirozeně. Myslím, že nejdůležitější není najít všechny odpovědi. Důležité je neztratit chuť hledat, být trpělivá a důvěřovat procesu svého zrání. Přeji Ti, aby ses na své cestě cítila stále klidněji. Každý poctivý krok má svůj význam a každý člověk může růst, pokud je ochoten přijmout skutečnost takovou, jaká právě je.

 Univerzita vědomí – První brána: Od autopilota k vědomé cestě

Úvod

Každý člověk někde začíná. Většina z nás dlouhé roky žije podle toho, co se naučila, co převzala od druhých nebo co od ní život vyžadoval. Není to selhání ani ostuda. Je to přirozený stupeň vývoje. Skutečný obrat nastává ve chvíli, kdy se člověk poprvé zastaví a začne se ptát, zda může svůj život žít vědoměji.

1. Odvaha začít

První krok nevyžaduje znalosti. Vyžaduje odvahu připustit, že existuje i jiný způsob života. To je okamžik, kdy se otevírá cesta poznání.

2. Neobviňuj se

Neodsuzuj svůj minulý život. Žila jsi nejlépe, jak jsi v dané době uměla. Nemohla jsi jednat podle poznání, které jsi ještě neměla. Minulost není nepřítel. Je učitel.

3. Přijmi svůj současný stupeň

Začínáš vidět věci, které jsi dříve neviděla. To neznamená, že jsi pozadu. Znamená to, že jsi dozrála k dalšímu kroku. Každý stupeň má svůj význam a nelze jej přeskočit. Přijetí vlastního stupně je začátkem skutečného růstu.

4. Nepřepal začátek

Když člověk něco objeví, chce často změnit celý svůj život během několika dnů. To bývá zdrojem zklamání. Stačí jeden poctivý krok denně. Velké změny vznikají z malých kroků, které vydrží.

5. Uč se pozorovat

Nehledej hned odpovědi. Nejprve se uč pozorovat svůj život. Co Tě těší? Co Tě zraňuje? Kde přebíráš odpovědnost a kde ji předáváš druhým? Pozorování vytváří prostor pro poznání.

6. První past

Na začátku může člověk získat pocit, že už rozumí všemu. Skutečné poznání však není množství přečtených knih ani schopnost vysvětlovat druhým. Poznání se pozná podle toho, jak proměňuje náš vlastní život.

7. Pokora

Pokora není myslet si o sobě méně. Pokora je přijmout pravdu o tom, kde právě jsem. Právě z tohoto přijetí vyrůstá klid, stabilita a další růst.

8. Komunita

Projekt Zahrada vznikl proto, aby člověka podporoval, inspiroval a posiloval. Nenahrazuje jeho vlastní cestu ani osobní odpovědnost. Každý jde svou cestou, ale nemusí po ní jít sám.

vlastní cestu ani osobní odpovědnost. Každý jde svou cestou, ale nemusí po ní jít sám.

9. Naděje

Možná dnes ještě nevíš, kam Tě cesta dovede. To není důležité. Důležité je, že ses rozhodla udělat první krok. Každý poctivý krok mění člověka více než tisíc dobrých úmyslů.

Závěr

Jestli právě stojíš na začátku, nic si nevyčítej. Neporovnávej se s těmi, kteří jdou po cestě déle. Přijmi svůj dnešní stupeň, buď k sobě poctivá, důvěřuj procesu svého zrání a pokračuj. Nejsi pozdě. Jsi přesně tam, kde může začít Tvá vědomá cesta.