Doplňující kapitoly Univerzity vědomí

Co Univerzita vědomí není

Univerzita vědomí není náboženství. Není sektou. Není cestou vyvolených. Není systémem nadřazenosti ani útěkem od reality. Není náhradou osobní odpovědnosti. Je mapou růstu vědomí a porozumění životu.

Charta svobody

Každý člověk má právo nesouhlasit. Každý člověk má právo odejít. Každý člověk má právo dělat chyby. Každý člověk má právo změnit názor. Každý člověk má právo jít vlastní cestou. Svoboda není odměna. Je přirozenou součástí odpovědnosti.

Vztah k autoritám

Učitel není vlastníkem žáka. Vůdce není vlastníkem komunity. Poznání není vlastníkem člověka. Autorita může ukazovat směr. Nemá však nahrazovat vlastní úsudek člověka. Skutečným cílem je samostatné a odpovědné vědomí.

Mapa konfliktů

Konflikty nejsou selháním systému. Jsou součástí života. V Zahradě se konflikty řeší: - otevřenou komunikací, - respektem k hranicím, - převzetím odpovědnosti, - hledáním pochopení místo hledání viníků. Každý člověk má hodnotu. Ne každé chování je přijatelné.

Generace Zahrady

Skutečná síla systému se ukáže ve chvíli, kdy již není přítomen zakladatel. Pokud je systém založen na člověku, začne se rozpadat. Pokud je založen na principech, může pokračovat dál. Proto Zahrada nestaví na osobnostech. Staví na principech odpovědnosti, svobody a růstu.

Poslední otázka Univerzity vědomí

Po všech lekcích, zkouškách a zkušenostech nezůstává otázka: Kdo má pravdu? Ani: Kdo je výš? Zůstává otázka: Jaký svět vytváří naše vědomí? Protože vědomí není pouze pozorovatelem reality. Je také jejím spolutvůrcem. A kvalita světa, který vzniká, je odrazem kvality vědomí, které jej vytváří.