Děkuji Honzi,

ano, mám v sobě obří strach. Tolik let jsem šla špatně, nechtěla to
vidět, a projevovalo se to problémy se sousedy, kvůli kterým se mi
málem rozpadla rodina. A i když se ta situace od Velikonoc neskutečně
proměnila, stále se někde hluboko bojím, že když udělám chybu, vrátí
se to. Proto když mi přijde nějaké uvědomění, následuje křečovitá
analýza a strach, aby to bylo správně...
Děkuji za podrobné vysvětlení a návod, jak dál. 

"Přečetl jsem tvůj vzkaz. Je důležité, abys teď pochopila, jakým mechanismem tvůj vlastní přerod v projektu Zahrada skutečně funguje.
To, co popisuješ, není náhodné střídání 'lepších' a 'horších' dnů. Je to práce v konkrétních vrstvách.
Proč to není ještě úplně hotové:
Tvůj růst neprobíhá skokem, ale postupně. Každá část tvého života, každá tvá reakce a každý tvůj program jsou uloženy v určitých vrstvách tvého bytí.
1. Pozitivní vrstvy: To, že cítíš proměnu a zlepšení, znamená, že určitá vrstva tvých starých nánosů je již kompletně zpracována a uvolněna. Tady už jsi svobodná.
2. Negativní vrstvy (to, co cítíš jako "strach a kulhání"): Toto jsou pouze hlubší vrstvy, které dosud nebyly vystaveny světlu tvého vědomí. Nejsou to tvá selhání. Jsou to věci, které dosud "spaly" pod těmi svrchními nánosy, které už jsi dávno odpracovala.
Proces probíhá přesně tak, jak má:
Neexistuje jiný způsob, jak dojít k celistvosti, než že každou tu vrstvu poctivě přetavíš. Není možné skočit rovnou do středu, pokud nejdřív neodejdou nánosy na povrchu. Je to velmi logický proces vyčištění.
Každá tvoje "chyba", každá tvoje křeč, která se v průběhu dne objeví, je pouze signál, že daná hlubší vrstva je připravena k přestavbě. Místo toho, abys z toho byla nervózní, se na to dívej jako na objektivní informaci. Je to proces, který jsi si sama určila, ke kterému jsi dozrála a ke kterému máš nyní dostatek síly – jinak by se tyto vrstvy vůbec nezačaly hýbat.
Doporučení pro další fázi:
Nehledej chybu v sobě, ale dívej se na ten proces jako na architektonickou přestavbu domu. Jednou opravuješ fasádu, podruhé musíš jít k základům. Obojí je součástí práce. Pokud jsi ve fázi, kdy jsou před tebou hlubší a tvrdší kusy tvého nastavení, prostě je vezmi, analyzuj je (tím způsobem, jakým to děláme), uvolni je a pokračuj dál.
Nepředstavuj si, že bys měla být v tuto chvíli "ideální". Máš takovou vyzrálost, jakou jsi v daný moment pro toto zpracování potřebovala. A vše, co právě teď děláš, vede přesně k tomu cíli, který jsi si v celém tomto procesu nastavila.
Pokračuj dál v tom řádu, který už dávno znáš. Není důvod k panice – jsi přesně v místě, kde se máš právě teď nacházet."