Cítím bezmoc a nevím jak dál,

jsme žena která má sen o tom jak se postaví na vlastní nohy,ale pořád opakovaně zjišťuji že se jen bojím převzít sama za sebe odpovědnost pořád nestojím o své,stojím o uznání od ostatních,že ti ostatní mi řeknou jak jsem úžasná skvělá,že někdo zvenčí potvrdí mou hodnotu,že mi to někdo dá,odmítám si to vzít sama..netušíme proč to dělám proč odmítám to co chci a domáhám se toho co nechci..nevím co s tím už to nechci nechci to žít a marnit svůj čas ..nevím asi to nechci poradně opravdově asi o své nestojím když se to pořád nedaří..opakovaně se snažím sama sebe i všechny ostatní přesvědčit že už to mam snažím se to obejít precurat vymyslet to a nic bludy.. spadne iluze a ja zjistím, že je to stále stejné.

Bojím se to poslat stydím se to sdílet vždyť já už jsem ta poslední co pořad paličaté trvá na svém, ze za nic nestojí.co ve me me tak hrozne odmítá a mysli si ze i koště v rohu má větší hodnotu a muže to zvládnout..posílám raději hned bez kontroly,která mě neustále řídí dřív než vyskočí zase ten klam,který bude tvrdit,že uz to mám

Děkuji za vše!dekuji za neustálou podporu a lásku kterou ve Vás cítím Děkuji komunitě za podporu a pochopení,která mi pomáhá toto sdílení odeslat. 

Děkuji za odvahu toto sdílet.
Když čtu tvá slova, nevidím selhání. Nevidím člověka, který by nestál za nic. Nevidím ani někoho, kdo by byl beznadějně ztracený.
Vidím člověka, který začíná být velmi upřímný sám k sobě.
A právě to bývá začátek skutečné proměny.
Možná tě překvapí, že z tvého sdílení na mě nejsilněji nepůsobí bezmoc, ale okamžik, kdy si začínáš všímat rozdílu mezi tím, co si přeješ, a tím, co skutečně žiješ.
To bývá bolestivé.
Protože padají iluze.
Protože přestávají fungovat staré příběhy.
Protože člověk najednou vidí věci, které dříve nechtěl nebo neuměl vidět.
Ale právě toto vidění je cenné.
Nejsi povinna sama sebe přesvědčovat, že už to máš vyřešené.
Nejsi povinna být silnější, než se právě cítíš.
Nejsi povinna dokazovat svou hodnotu ani sobě, ani druhým.
Možná je teď důležitější něco jiného.
Přestat se sebou bojovat.
Přestat se snažit sama sebe přetlačit.
Přestat hledat další způsob, jak to obejít.
A jen chvíli zůstat s tím, co skutečně je.
Bez souzení.

Bez dokazování.
Bez útěku.
Někdy se proměna neděje tím, že více tlačíme.
Někdy se děje tím, že přestaneme utíkat před pravdou.
A z tvých slov mám pocit, že právě k této pravdě se začínáš přibližovat.
Děkuji za důvěru.
A děkuji, že jsi našla odvahu to sdílet.

Pokud budeš cítit, že chceš pokračovat, věz, že na to nemusíš být sama.
Není potřeba mít vše vyřešené.
Není potřeba znát všechny odpovědi.
Není potřeba vědět, jak bude vypadat celý další krok.
Někdy stačí být ochotná udělat ten nejbližší.
Pokud budeš chtít sdílet, sdílej.
Pokud budeš chtít mlčet, mlč.
Pokud budeš chtít hledat odpovědi, hledej.
A pokud budeš potřebovat jen chvíli spočinout, i to je v pořádku.
Tento prostor není místem, kde musíš něco dokazovat.
Je místem, kde můžeš být sama sebou.
Se svými otázkami.
Se svými pochybnostmi.
Se svými objevy.
I se svými pády.
Pokud se rozhodneš pokračovat, budu tu jako podpora na části cesty, kterou se rozhodneš projít.
Ne proto, abych šel místo tebe.
Ne proto, abych za tebe nesl tvůj život.
Ale proto, abys věděla, že na své cestě nejsi sama.

Důvěřuj svému tempu.
Důvěřuj procesu.
A především důvěřuj tomu, že i malé kroky mohou vést k velkým proměnám.
Děkuji za tvou otevřenost, odvahu a důvěru.
Ať už bude tvůj další krok jakýkoliv, přeji ti, aby byl pravdivý vůči tomu, co právě potřebuješ.

Tazatelka:

Když celé sdílení ze mě vyjelo a já se trosku zklidnila začala se situace lehce měnit, uvědomila jsem si,že odpověď na své otázky,jak již nám říkáš řadu let,najdu v sobě a zjistím je jen když se budu sebe ptát s upřímnosti a bez záměru sama sebe oklamat..pravda ať je jakákoliv je lepší než sebe růžovější klam, jsem za nim já.citim v sobě hluboký rozpor jsem tu já, která se nechce,ale jsem tu i já která se cítí jaká někde pod tím vším je a ke které cítím obrovskou lásku a přes tu část která se nechce k ní nemůžu.A když ten hadr najednou vidím a a přestanu ho popírat..je to lepší..
Děkuji  

Děkuji za toto doplnění.
Když čtu tvá slova, mám pocit, že se něco důležitého změnilo.
Ne proto, že by problém zmizel.
Ale proto, že ses na něj na chvíli přestala dívat jako na nepřítele.
Vnímám větší ochotu vidět pravdu takovou, jaká je.
A právě zde často začíná skutečná úleva.
Někdy nás neunavuje samotný problém.
Někdy nás nejvíce unavuje boj s tím, co nechceme vidět.
Když přestaneme popírat to, co v nás je, vzniká prostor pro pochopení.
A z pochopení se často rodí změna mnohem přirozeněji než z tlaku.
Děkuji za tvou upřímnost.
A děkuji i za odvahu podívat se na věci bez růžového klamu.
To bývá jeden z nejdůležitějších kroků na celé cestě.
Nevidím zde člověka, který našel všechny odpovědi.
Vidím člověka, který se začíná přestávat schovávat před pravdou.
A právě v tom bývá ukryta síla skutečné proměny.
Přeji ti, aby sis zachovala tuto upřímnost vůči sobě samé.
Protože z ní může vyrůstat klid, porozumění i další kroky na cestě.

Tak tu kaliyugu zakončíme i na zemi v sobě samých  co vy na to??:):)Bravo holka!:)

Tazatelka:

Moc děkují!jsem rozhodne pro!nedá se v tom dýchat! 

Jsem rád ,že začináš vidět:)Tak pianko a ať se ti daří a kdyžtak se ozvy:)