Něco se mění. Ještě nevím v co, ale mění se to.

Vím, že kolem mne jsou světy a dimenze jiných lidí, jejichž součástí jsem byla. Otevřela jsem se jim. Teď z nich podle mne vystupuji. Je to, jako bych viděla otevřené dveře, za nimi sebe, a před nimi ty lidi i různé situace. A zároveň vidím, že nemusím být jejich součástí. To, že je vidím, neznamená, že do nich patřím. Jen je pozoruji. Nemusí mne vtahovat.

Zatím to takto vnímám. Nejde o to, že bych to přestala vnímat nebo že by se to celé vymazalo. Spíše si uvědomuji: Aha, oni to mají jinak. Nemusím to řešit. Nemusím se narovnávat do jejich světa ani narovnávat ten jejich. Jen jdu svou cestou vedle.

Trochu se tím od nich i vzdaluji. Vnímám, jak jsem pocitově dál. Je to bezpečné pro mne i pro ně. Myslím, že se to časem nějak usadí, v tom smyslu, že obě strany vezmou tuto změnu na vědomí. Je možné, že teď nechápou, co se děje, a mohou z toho být zmatení. Zatím se to ale ukazuje právě takto.

Zároveň se učím vymezit své hranice, aby mi druzí nevstupovali do mého prostoru tam, kam je nechci pouštět. A všímám si, že stejně tak méně zasahuji do jejich prostoru. Je to jejich život, jejich cesta a jejich zkušenost. Nemusím je zachraňovat, opravovat ani vést. A oni nemusí řídit můj život. Každý si neseme své.

Nepůsobí to jako odmítnutí druhých, ale jako zdravější rozlišení:

Toto jsem já.

Toto jsi ty.

A mezi námi může být respekt, aniž bychom si navzájem vstupovali do prostoru.

Stahuji se.

Stahuji se do svého.

Přemýšlím, jestli to není uzavírání. Ale možná se teď jen rozhlížím po tom, co ve svém prostoru mám. A pak už to nebude uzavírání. Jen se nasměruji jinam.

A při dnešní meditaci mi přišlo, že bych to své měla také žít.

Nevím, jestli je ten proces opravdu takto pozvolný. Nejprve stažení a uvolnění od starého, a potom přijde další fáze, třeba právě to žití.

Také se mi ukazuje, že to žití nebude nějaké velké "wow", ale spíše každodenní radosti.

Už se mi to sem tam děje. Tak postupně. Většinou mne to ukáží průvodci nebo už i to začínám dělat sama. :)

Chodím bosky v trávě, dívám se na strom, vnímám závan vánku, hraji si s kočkou a je mi hezky. Není tam tlak. Jen se to děje. Vyměňuji velký sen za běžný život. Nějak tak.

Budu ráda, když se mi k tomu vyjádříš. :)

TO JE ONO:):) Volíš si novou realitu dle sebe:):)Přestupuješ v dimenzích v reálné inkarnaci do svého dle  sebe samo:):)Říkal jsem ,že jsem lidi uvolnil ve stvoření ,když jsem viděl ty nábory :) Dal jsem možnost a požádal Otce o zvláštní milosti , možnost přehodnocení všech kam chtějí patřit bez talku a manipulace .Tak si to ladíš dle svého:):)Mnoho lidí bude přehodnocovat to své . Vyvažuji všechny možnosti současně ve stvoření:):) Tak si to upravuješ dle sebe a vystupuješ z dimenzi kde jsi byla a vnímáš to přesně :)je to v průběhu:)Je to tak jak píšeš:)

To je na tobě kde a jak se ti to bude líbit:)

Bumbejte pěkně vodu života jak jen libo přátelé:)

Je to celé tvé jakkoliv si přeješ drahá:)