Zahrada ve mně - já jsem zahradou

Přišlo to ke mně v týdnu při jedné z těch ranních meditací. Jak jsem se ladila na tu zahradu a přijímala ji – a sebe samu v ní – tak najednou to přišlo: já jsem tou zahradou. Já sama. Úplně jsem se pozorností a vším obrátila do sebe. Byla jsem v sobě a sebou plná. Jako když se sklenice podívá dovnitř a zjistí, že je vlastně plná vody a dřív se dívala jen svůj obal a teď se dívá dovnitř a dívá se , jaká ta voda je a či vše dělá.

A pak se mi i ukázalo, jak na tu zahradu – tedy na sebe – abych v tom byla já a sebe si žila v souladu. Třeba když si ráno v klidu udělám čaj, na který se těším, hezky si ho uvařím a pak si ho v poklidu vypiji, vnímám, jak voní, do jakého hrníčku si ho dám… opravdu si ho vychutnávám. Je to, jako bych pečovala o růže na zahradě. Takto k tomu přistupovat. A já hned dostala chuť "na sebe" a o sebe pečovat a v tom se žít a sebe poznávat, že to vlastně je prosté a naplňující a nic víc není třeba a je v tom lehkost, žádné drama.

Každý to bude mít jinak a já to taky nebudu mít jen tady, ale takto se mi to ukázalo. A hned mě to uklidnilo – že to je vlastně velmi prosté. Prostě se poslouchat a pak být v tom okamžiku opravdu přítomná a užívat si to.

Já jsem tím.

Jak Ježíš říkal: "Já jsem život," tak to je ta zahrada. Já jsem život, já jsem tou zahradou, o kterou pečuji.

Mám takový pocit, že to v komunitě už zaznělo, ale každý to vnímá trošku jinak, tak jak jsme různí.

Tak toto za mě, jak se mi to ukázalo.😌

Je to super!

Ať se nám moc daří! 

To je přesně ono:):):):)Gratuluji a děkuji za sdílení:):):)

Vítej na své zahradě:)V sobě sama  u mě u sebe atd:):):)v tom se uzdravíte:):):)Jen tak dál:)

Je to jediné co mi můžete dát a co stojím - vezměte si sebe a staňte se sebou. To je to co si přeji:)To je to  co Jsem!:)

Až země porozumí ,že tu jsem a proč tu jsem začne slavit také:)

Gratuluji drahá a děkuji za sdílení :)