Potřebuji si něco ujasnit.
Na svojí cestě si tvořím zahradu . Jenže na té cestě nejsou jen hrnky s čajem , je tam spousta rozhodnutí / která již nerozlišuji na dobrá a špatná, protože pokaždé někam vedou/, ale vnímám je spíše jako strom svého života. A taky je pravda, že mne pokaždé nevedou k hrnku s čajem, ale šoupnou mne rovnou do kotle s vodou. Následuje krátká panika , pak se rozhlížím co to je , většinou si prožiji některou s těch mých radostí😂a jdu ven. Jenže teď přišlo něco nového, pod kotlem mám přiloženo od svých blízkých,/po krátkém zuření vnímám jako pomoc/prožívám si vinu z ublížení na zdraví , fakt hustý , lezu ven a najednou Ego : super jsi venku jak sis přála😱. Takže vnímám to správně? Když vylezu v pravdě , je mi dobře , problém mizí, když vylezu pomocí ega je mi dobře , ale problém je přikryt a zase někde číhá a tak to bude dokud to neuvidím jak mám. Mohu dělat něco jiného?
Je to hodně o čaji:) Akorát hold když někdo dorazí na svou zahradu a chce její vyšší levl hned a nemá ještě plně vyžito tak se to tluče:):):) A ostatní ho na nižší drží a komplikují to . Stejně jako nedošité vazby na nižší stupeň či karmy v podobě kotle. :):):) Dereš se víš prostě drahá tak to lítá:):) Za mě necítím potřebu tě nějak brzdit ,ale ani posouvat. Máš otevřené oboje možnosti a rozhodnutí je na tobě:)Samozřejmě pokud se rozhodneš pro nižší levl jsi tam pokud pro vyšší jsi tam tak si to spíše osaháváš a lítáš mezi svými zahradami a zkoušíš vyšší levl.ju:)To je tak nějak v kostce co se ti děje:)
Tazatelka 2:
Dobré ráno Honzi,
četla jsem nový dotaz a musím se smát. Nám tady taky přistálo obvinění, akorát na syna.Tak se chci zeptat, vnímám to podobně jako tazatelka. V prvním řešení situace bylo moc vzteku a málo pokory, takže se to vrátilo. Dnes bude další kolo, tentokrát vím, že musím jednat asertivně, ale i s respektem k druhé straně. Od začátku to chápu tak, že jsem chtěla moc krásnou zahradu moc brzy, tak mi přišlo tohle, ať teda ukážu, jak to myslím vážně. Zároveň ale tak nějak cítím, že jsem se zase uchylovala k lenosti a některé věci se plíživě vracely do starých kolejí. V rámci opatrného postupu jsem úplně odstavila otázky táty, sestry a práce, ale zbylé oblasti (fungování rodiny, manžel, děti, dům) mám tak moc propojené, že když se načne jedna, musím se pustit i do ostatních. A cítím, že se mi tím odkrylo důležité schéma chování, které už prostě musí pryč. Od dětství přebírám zodpovědnost za nálady a pocity ostatních a zapomínám na sebe. Od konfliktů utíkám, i když jsem v právu, jen aby byl klid. Snažím se řešit manželovy problémy a přebírám tím jeho nálady. Takže teď jsem si to zkusila, neutéct z konfliktu a postavit se za sebe (syna), akorát mě ego oklamalo a zase jsem tam nebyla já. Ponaučení je, že to chce víc pokory a absolutní důslednost a pozornost, rozhodovat pomalu a radši se několikrát přesvědčit, jestli to jsem opravdu já, nebo zase ego. Situace nelituju, beru to jako důležitou lekci.Takže se chci zeptat, chce to teď jen u čaje zpracovat nová zjištění a informace, zkoušet v tom navnímat sebe a nastavit to znovu a zdravě, nebo tam mám ještě něco hodně špatně, co nevidím?
děkuji moc
Máte to podobné:) Neděláte to špatně jen tam máte moc ega ,kterým to chcete uhnat to muže trvat pět deset let ten proces:) Chcete předehnat sebe a točíte se v tom dokola:) Má to svou postoupnost a čas a u každého je to jinak..... Nedá se říci ,že to děláte špatně ani jedna. Jen stav vědomí a vyzrálost nejde nahradit egem ,ikdyž to člověk moc chce...:)
Tazatelka 2:
Děkuji! :)