Ahoj Komunito, Honzík mě pobídl, jestli bych nezazdílela své prožitky, že by to mohlo posloužit...
Před více jak dvěma roky mě Honza vytáhl z pekla a dva roky mě vytrvale a trpělivě směřoval, vysvětloval, převáděl, pomáhal a snažil se abych si všimla sama sebe. Snažil se mi znovu a znovu předat vše to, co se lidem snaží ukázat celou dobu a i v této komunitě.Strašně jsem se bránila. Pořád jsem si jela tu svou a jestli se někdo trápíte spirittripy, tak já na to byla doslova expert. Snažila jsem se chápat, co se mi snaží říct, snažila se překračovat své ego, modlila se a stejně jsem to dělala pořád špatně. Dokola jsem zjišťovala, že i při modlení a meditacích a vší té snaze stejně nestojím o sebe, ale snažím se vymodlit si, aby se mi splnila má egoisticky přání a mé představy. Začínala jsem pořád znova a znova. Osekávala jsem svá přání, a pak už jsem si jen přála, ať se mi podaří přijmout sebe bezpodmínečně. I jsem už nevěřila, že se mi to podaří. Snažila jsem se víc a víc otáčet do svého života a bylo to hodně náročné, protože jsem ho pořád odmítala přijmout jak je. Asi mě zachránilo, že mě strašil fakt na který Honza mockrát upozorňoval a to, že se takhle můžu motat spoustu dalších životů a nebo taky si můžu všechno zničit a život mi to dá sežrat (třeba že skončím s děckama na ulici), abych si začala vážit možnosti, kterou jsem dostala. Po Novém roce jsem došla do bodu, kdy mi začalo docházet, že tohle rozhodnutí za mě fakt nikdo neudělá, že tohle je opravdu jen můj život a je jen na mě ,jestli si ho vezmu. Jedno ráno mě zachvátil obrovský strach a já jen věděla, že se už nemůžu a nechci odpálit do spiritu, protože to bude jen horší. Opět mi bylo mockrát vysvětleno, že čím víc se otevřu nahoru, tím víc se otevře i podsvětí ,a že to může moc špatně dopadnout. Myslela jsem na to, že z toho existuje cesta, ta kterou mi Honzík celou dobu říká: Nech se převést do své reálné reality a všechno se začne zavírat. Já ani nevím, jak jsme to zvládli, ale poprvé jsem se neuchýlila k modlení a spirit práci, začala jsem jen navnímávat svůj domov, ten prostor kolem mě, skutečnou realitu a to, že jsem tu v bezpečí. Moje realita vypovídala o jiné pravdě než strachy v mé hlavě. Strachy se začaly sklidnovat a já pochopila, že do této chvíle jsem nevěděla, co znamená bezpečný prostor, celý svůj život jsem se cítila ohrožená. Pak jsem si všimla, že tu mám i ticho a když jsem se toho ticha přestala bát, tak jsem z něho vystoupila JÁ - zbídačená, vystrašená totálně dodělaná a na pokraji nervového zhroucení. Dva dny jsem prakticky jen seděla a byla takto se sebou. Ani nemohu říct, že jsem se nějak přijímala, tedy nevyvýjela jsem žádné úsilí, já se jen vnímala, nesoudila, nehroutila se, jen jsem se tak nějak vstřebávala. Mě došlo, jak strašně moc jsem se poškodila a v tu chvíli mi bylo jasný, že okamžitě musím zastavit všechno čím si ubližuju. Třeba spirituální práci. Já během jednoho dne překopala svoje konání, vnímání i myšlení. Prakticky se ze mě stal hmoťas, protože jsem začala vnímat, že teď potřebuji nacházet způsoby ke svému uzdravení tady ve své každodenní činnosti. Samota se stala mým přítelem, protože v ní objevuji to, že jsem se tak dlouho snažila všem a všemu porozumět, všechno vědět a přizpůsobit se, že jsem přestala rozumět sama sobě. Jsem v procesu, kdy se učím vnímat zase sama sebe. Ne něco vědět, ale aspoň do začátku vnímat, kdy se léčím a kdy si ubližuji. Tedy nepříjemná zpráva může být, že se ve svém tichu nedočkáte splynutí s Bohem, ale potkáte jednu hroudu, kterou můžete vzít na milost a zachránit se.
Jsem si naprosto vědoma toho, že nic z toho by se nemohlo stát bez Honzíka. Vše prošel, vzal na sebe moje zátěže, které byly nade mě a trpěl za mě, abych mohla být zachráněna. Podařilo se mu prorazit cestu a dojít až na trůn, kde se rozsvítil, a i když už nemusel, vrátil se pro mě, vytáhl z pekla a natlačit mě do mého života. Zachránil mi můj život a ješte mi nabídl podporu pro mé uzdravení. Honzi DĚKUJI ti za tak velké dary. A děkuji i Otci za zázraky, které mi věnoval, nebylo jich málo.
GRATULUJI!!!Nyní se se konečně můžeš uzdravit a žít sama sebe.
36:30 - 38:20 :) pokud chcete i dále