Ahoj Honzo,
moc děkuji tobě a všem přátelům a bytostem, kteří mě podporují. Vidím, jak se má realita proměňuje, je to cítit, je to vidět, jsem moc vděčná vám všem. Proměnilo se mi to doma s partnerem, byla to sice výzva, ale když jsem to odevzdala a přijala jsem i tu nejhorší variantu, co se může stát, tak se vše v dobré obrátilo. To stejné v práci. Já to někdy nestíhám, jak se to před mýma očima proměňuje a já si uvědomuji, že jsem toho součástí. Děkuji všem, kteří mě podporujete v sebepřijetí. Učím se volit sebe, dávat se na první místo. Co bych ještě chtěla napsat, že když jsem to doma s partnerem nemohla vydržet to tiché dusno a nepochopení, tak jsem požádala a poprosila bytosti o transformaci naší rodiny, cítila jsem, že tady umírám, že v tomhle dusnu už dál žít nemůžu a nechci. V tu chvíli jsem zvolila sebe a bytosti mě vedly k důležitému rozhovoru s mým partnerem a my jsme to zvládli, oba, bylo to úžasné. Kolikrát je to o nedorozumění a domněnkách, ale když se pokecá v pravdě a snaze pochopit druhého, tak je možné užívat si život. V práci jsem taky zažila jeden den hrozné dusno a cítila jsem, jak jsou tam lidi závistiví, pomlouvají druhé, povyšují se nad druhé. A já nemohla jinak, než požádat a poprosit bytosti o transformaci těch lidí ve firmě, kde teď pracuji od (ledna teprve), ať to pro mě znamená cokoliv. I kdyby to znamenalo můj odchod. Požádala jsem o transformaci hlavně té závisti, zášti a nadřazenosti, která je v lidech, na lásku, pochopení, lidskost a rovnost. A mám k tomu prosím dotaz. Mohu to tak dělat nebo je to "moc" žádat o transformaci lidí, kteří jsou v mém nebližším okolí? Dělala jsem to každopádně s vědomím, že se to týká i mě, Já jsem součástí té transformace a dotýká se to nás všech, kteří jsou se mnou doma a v práci. Já mám pocit, že mi to tak funguje, realita se proměňuje a vnímám, jak mě bytosti podporují. DĚKUJIIII MOOOOC!
