Ahoj Honzo,
Mně to naučilo mnoho věcí. Ta situace a Tvůj přístup v této a jiných situacích dříve.
Pochopila jsem, že ať se děje cokoliv mohu:
1. Uvědomit si, že na to nejsem sama. Požádat Kabalu, Univerzitu vědomí apod., aby mi pomohli a podpořili mě v následujících krocích.
2. Ať se mi děje cokoliv nepříjemného...je dobré poodstoupit a dát si čas nacítit si sebe a to své v dané situaci.
3. Dát prostor zaujmout zdravé stanovisko sobě a ostatním zúčastněným. Aby se věc mohla narovnat a zdravě vyřešit.
2. Neuzavírat se do karmického postoje -neštěstí, utrpení, zoufalosti, selhání...nebo cokoliv to ve mě otevírá za nepříjemné pocity a postoje.
3. Zůstat otevřená dobrému řešení...s vědomím, že je jich mnoho.
4. Nepřebírat díl druhé strany. Nechat jim jejich lekce a růst na nich. A vyžívat si jen svůj díl - to, co je skutečně mé. Tedy, co mi ta situace ukazuje/učí.
5. Když zůstanu na své zahradě, přijmu karmická zatížení a svou úroveň aktuální inkarnace/ zralosti v pravdě... mohu se nechat podpořit, navést do postoje, že chci z toho postupně ven a pak je možné v omilostnění vyžívat i karmická zatížení jemnějším a příjemnějším způsobem, dalo by se říci prožívat boží milosti a možnosti. Tedy bez dramat.
6. Dítě se učí chodit, vstává a padá a nikdo se neznepokojuje, nezlobí. Žádné drama se nekoná. Dospělí chápou, že se učí a potřebuje svůj prostor a čas. A stejně tak je to se mnou a ostatními. Mohu dovolit sobě i druhým být dítětem v určitých oblastech našeho bytí. Být k sobě a ostatním se stejným postojem. Trpělivá a tolerantní, klidná.
Teď chápu, že nás to učíš celou dobu. No až teď se mi to spojilo. A jsem za to šťastná. Je to návod na život. A taky chápu, že jedna věc je vědět a druhá umět to žít. Na to si dávám čas a prostor, který k tomu potřebuji :))))