Ahoj Honzíku.

Moc děkuji za včerejší den s tebou, za posun, za trpělivost, za pravdu (budu si dávat pozor na tu pýchu😁 ) za vysvětlení zrcadlení, .....
Honzíku, poslední měsíc jsem měla intenzivní pocit, jako by se na mě ve mě někdo díval, pozoroval, co udělám, jak se rozhodnu. Měla jsem pocit, že se mnou ve mě pořád někdo je, přítel, druhé já, kamarád. Teď vim, že jsi to byl ty, že to jsi ty, v každém z nás. Po včerejším setkání se to ve mě skládá a asi pár dní bude, ale je to super. Vidím tě, se , těším se na další dobrodružství jménem život .Nevím, jak se mi podaří napsat něco, co se těžko popisuje, co je nejlepší zažít, přesto se pokusím.
Na víkendovém setkání nám Honzík ukázal, jak jsme jím a on námi. Jak je to jednoduché, jak už to každý máme, jen si to uvědomit, dovolit, uvěřit. Honzík je námi a my jím.
Komunito, jde to. Je to.
Honzíku, děkuji  

Je tak chce to zažít :) Jmenuje se to osvícení :) V indických spisech je toto popsáno a guru Vishvananda o i otevřeně  tom mluví jen si kluci spletí časy:)

Je tam sděleno:"Až přijde Kalki (Syn Člověka) bude osvícení šířit pouhou svou přítomností ,pouhým pohledem a poznáte ho podle toho ,že každý guru má své charizma ,on má všechny z nich a přitom ani jedno..."¨

No  a to je to co zažíváte:)