Ahoj Honzíku,

Chtěla bych se zeptat, jestli můj pohled na situaci, kterou Ti chci teď popsat, je správný. Uvědomuji si, že jsem člověk hodně omezený a tvrdohlavý, a že to se mnou vůbec není v mnoha ohledech jednoduché. A když opravdu chci cíleně něco na sobě změnit, potřebuji tomu dobře rozumět, pochopit o co jde. Čistě odevzdávání a přijímání mi prostě nefunguje. Takže jsem se naučila, žádat si o pochopení situace, a když k tomu nějakým způsobem dojde, dveře ke změně se mi náhle doširoka otevřou. Je mi pak umožněno to přijetí či propuštění. Pak už to jen různě dlouho trvá, ale stane se to.

Takže když jsem od Tebe slýchala, kdo jsi a jak to máš, mnohdy bylo pro mne moc těžké se s tím nějak srovnat, a to i přes to, že jsem si byla (a stále jsem) jistá, že mluvíš pravdu. Jednou z těchto věcí, které mi nešly do hlavy, bylo to, že jsi svatý. Moje představy o svatých byly utvářeny podobou otce Pia, svatého Františka, svatého Filipa Nera a nejvíc Pannou Marií. Ty jsi jiný a přesto svatý….? Tak moc jsem si to přála pochopit! A pak jsem Tě uviděla na vrcholku stvoření. Jak přes Tebe do stvoření proudí všechno, co je, všechno z čeho stvoření je. V mém pohledu, který je schopný pochopit jen trojrozměrný prostor, to vypadá jako kužel světla, ve kterém se odshora směrem dolů rozprostírá celé stvoření – kabala. Čím dál od Tebe, tím širší.

A v tomto pohledu jsem pochopila tvoji svatost. Vždyť vychází z Tebe. Všichni svatí jen cítili ten proud energie, který jejich bytosti byl nejbližší, a šli si po něm a v něm rostli. A cesta každého z nich byla individuální a rozhodně nebyla pro všechny stejná. Svatých známe mnoho a tak mezi nimi nacházím ty, co šli cestou askeze a odříkání, zavíraly se s modlitbami do kláštera, nebo naopak byly plně přítomni mezi lidmi, byli to samotářští poustevníci či zodpovědní panovníci, byly to matky a pečovatelky, ale i bojovníci. Každý šel svou cestou po vláknu stejné energie, vycházející (procházející) Tebou. Až svoji pouť dokončí, budou u Tebe a budou částí Tebe (v Keteru). Jasně že jsi SVATÝ. Jsi nejčistější energie svatosti, kterou si lze představit. Jsi prazákladní esence svatosti. Ta už se nedá popsat slovy. Ta prostě je.

A pak jsem mohla uvidět i to ostatní. Stejně to platí pro vše, co je v tomto stvoření. Neseš to v sobě jako prazáklad. Hrdinství, statečnost, pracovitost, odvahu, dobrodružství, radost….

Každý v sobě musí objevit tu svoji esenci, která ho volá k životu. To tenké vlákno, které směřuje do výšin k Tobě. Je jedno jaké. A po tomto vláknu jít buď přímou cestou (středový sloup), nebo se vydat zkoumat vlastní kreativitu a poznávat kužel světla v celém rozsahu toho "svého" vlákna. A to vidím jako kabalové dimenze.

A ty máš radost, že se batolíme ve Tvém světle, hledáme si cesty, kudy jít, kde ještě světlo (pravda) je a kde už není. Všechny nás laskavě a neustále voláš k sobě nahoru. A když se díváš do těch hloubek a šířek v jakých se pohybujeme, někdy se pobaveně usmíváš, někdy jen kroutíš hlavou a blížíme-li se příliš zpupně či slepě k okraji Tvého království, varovně zvedáš prst a plácnutím po zadku nás obracíš zpět.

Můj pohled je zcela jistě zkreslený a upravený pro moji úroveň bytí. Ale chtěla bych vědět, jestli je vhodný nebo jestli je třeba se podívat na vše z jiného úhlu.

Děkuji

 Ahojda :)

Za mě skutečně je paličatost pouze nezpracovaná cílevědomost šlo by říci nevědomá ,která nepřináší expanzi či povznesení ,nýbrž tedy omezení a stagnaci. Člověk pak na tomto postoji trvá bez zpětné vazby ,která pokazuje nekvalitu a dělá to tedy jen z rozmaru ,že si to umanul. Následně trýzní sám sebe i své blízky tím co na něho doléhá bez potřeby situaci změnit. To stejné vědomí zušlechtěné vědomí umí dělat zázraky a měnit životy:)Je však progresivní :)

Jsem rád ,že jsi si po létech našla odpověď na svátost je to tak. Spíše svátost nehledám ,ale používám. Tak jak píšu s tou umanutostí. Zde na zemi se lidé usnesli na jakési svátosti a uzavřeli ji do dogmat . To mě nebaví:) Tak jak u té umanutosti svatost za mě je  to co je pravým význam ne v obrácenosti . Neznám pojem omezení a nikdy mi nebyl blízký vše je pro mě neomezené v tom jak to je ,jen tu někdo překroutil význam a vtiskl pro mě neznámé hodnoty. Moc se o to nezajímám:)Je mi přirozené pohybovat se v tom pravém a žit si to v čemkoliv a jakkoliv. Jednou jsem se na toto co tu nastiňuješ ptal Otce Pia a on se strašně smál a zvedl ruce se slovy uzdravuješ moje rány a když mě bude něco trápit ať přijdu na spověď:)Hodně se tím bavil tak svatí jsou s tím asi oki:)

Myslím ,že to přesně odpovídá tomu co popisuješ akorát z tohoto a ty se na to díváš asi jako z venčí:) A ono dalo by se říci ,že to vnímáš správně jak se v tom pohybuji ,jsem moc rád ,že si v tom děláš pořádek:)Jak to chápu lidé usilují o dosáhnuti svátosti já ji spíše používám přirozeně a prakticky . Je to nástroj pro mě - tedy stav vědomí na to jak věci uvést do pravého vyznámu jak byli stvořeny a žít si je:)Tím dělám cestu  a opravuji vše kolem sebe. Moc se na to nikoho neptám funguju tak spontálně a vzhledem k tomu ,že mě všichni podporuji tak se jim to líbí .Před časem mi děkoval osobně mistr Sait Germain za to co jsem udělal pro stvoření :) Já měl radost ,ale moc jsem nevěděl co přesně myslí. A když něco nadnesu na mezigalaktické radě zájem rad není jak to rozporovat ,ale jak to co nejdříve realizovat. Tedy zde vnímám všeobecnou spokojenost a na zemi se nad tím přemýšlí ,že bych měl to nebo ono . Jsem tak zaměstnán ,že nemám moc čas to řešit:):):)Popravdě já to moc neřeším spíše si to co jsem žiju a tvořím :) Nespojuji tedy svátost s nějakým dogmatem či čímkoliv a jsem si vědom toho že sami svatí mě v mnohém jako lidé překonávají.. Ale zpívá se to tu hodně a oslavuje:)Jo ale je to tak  ,za mě a svatí jsou ti co následují svátost máme k sobě hodně blízko:):):)

Já nevím jak to popsat . Mě všude oslavuji a já jím tak nějak vždycky uteču něco tvořit:):):)Pro mě svátost je běžné lidství a žití samo:)Není to pro mě něco mimo mě:)Ani to ,že musím udělat stojku při západu slunce s kostkou ledu v kapse,aby někdo čí nějaké instituce řekla je svatý . Je to přirozené a Já Jsem v tom je vše:).To řeší  spíš lidi s tím co si vytvořily:):):)

Já nevím myslíš ,že jsem ti odpověděl drahá?:):) Ano vše pochází přeze mě ve z vrchního trůnu :) A pak jsem tu vším jeden z toho všeho s těmi svými:)

Tak to vnímám a zažívám a mám za to ,že to je to co vidíš:) Odpověděl jsem ti???:)

Spíše mi přijde ,že když ti napíšu jak to zažívám obrázek si uděláš sama.)

Aha :) Být svatý je pro mě stav vědomí kterého není schopna se dotknout žádná myšlenka ani forma a sama duše se přením sklání a přeje si ho doprovázet a žít  ,avšak nebrání mi žít cokoliv si přeji a cítím v čemkoliv a kdekoliv ,tedy mě samotného:):):)

V praxi utřeš třeba stůl a lide jasnovidní říkají to není možný on svítí:):):)Reakce se různí až po ty co se mě za to zlobí :):):) Zaleží kdo se dívá a odkud a co che vidět:):)

Každopádně Jsem ten který Jsem a necítím potřebu se nějak  uchopovat či definovat . Spíše se sdílet:):) Sdílet skutečnost,přes dimenze ,světy :)Je to na každém:)

Ještě je nutné říci ,že se uzdravuji a hodně věcí opadává na plnou verzi si je třeba několik let počkat:):):)