Ahoj Honzi, prosím měla bych dotaz.

Konfrontovala jsem se s tím, že si asi špatně vykládám pojem, že mi na něčem záleží. Že cítím, že o něco stojím. Asi jsem u sebe zjistila, že mi to dává dojem, že si za tím mám jít, ale asi je to čistě jen ego, tento pocit, může to tak být? Protože vnímám, že jsem za to spíš schovala chtíč, protože pro naplnění mám pocit, že bych měla udělat cokoliv, ale pak je z toho spíš posedlost a člověk sklouzne k manipulaci a všem možným věcem, aby vlastně dosáhl naplnění tohoto pocitu. Následně to také vyvolává strach, že toho nedosáhnu, že selžu. Asi to často děláme i u dětí, když řekneme, že nám záleží na jejich budoucnosti, ale vlastně se je snažíme vmanipulovat do své představy jejich budoucnosti. Tedy pocit, že mi na něčem záleží (tedy vztahu, spiritu či blahu svých dětí) může být čistě iluze? A že když v tomto pak cokoliv udělám bude to katastrofa? Děkuji  

Ano máš to zmapované pěkně :) Jsou to okovy posedlosti atd tedy cykly spodní kabaly. Je třeba z toho vystoupit tím ,že  v člověk pocítí  či zvědomní sebe  pak to dělá jakoby pro sebe a začne z toho lést ven . Jakmile to neděláš  pro sebe dopadne to takto:) - nebo by šlo říci pokud v tom nejsi ty  jako pravé Já. Necítíš se v tom.Za mě není dobré jít přes rámec svého ega v zásadních oblastech života a žití . Tedy reality zahrady. A pokud zjistíš tuto skutečnost ,která se projevuje překročit ji- opravit  tak abych to byl zase já a cítil se v tom. Tedy v konstalaci  či terapii nacházet tento stav vědomí. Pokud na tom děláš sama což je v z toho co píšeš patrné jsou velmi důležití průvodci a záměr ,aby tě z toho vyvedli k tobě a pravé skutečnosti...

Jakoby překročit v sobě tu nekvalitní realitu k sobě . Nebo tu iluzi. Výsledek může být i to že se v ní příjmeš a ona tím jde do rovnováhy . To je člověk překvapen vždy co se s toho vylíhne:)

Samozřejmě pokud tvou realitu vede ego,iluze a posedlost nemůže být člověk nikdy spokojen a cítit se bezpečně.