Ahoj Honzi, chtěla jsem poděkovat za články,
které s námi sdílíš na blogu, pomáhají mi uvědomovat, kde jsem dělala naprosto fatální chyby a postupně si skládat svůj život, zklidňovat se, doplňovat mezery.Když jsem četla článek o dimenzích a koukala videa o 4D a výše, uvědomila jsem si, že se celou dobu snažím zachytit tyto dimenze ze 3D, což je prostě nereálnéa tyto dimenze člověk může pochopit, pouze a jen, když se v nich nachází svým vyzrálým vědomím, do té doby prostě nejde pochopit, o co se jedná a i informace přijaté z těchto dimenzí zkreslíme tím, že je převedu do 3D a tím pádem v naší dimenzi nemohou ani fungovat, nebo mě to může motat.Ve videu Age of Ultron, jak jsi posílal ten přerod, jsem pochopila, že člověk, pokud chce postupovat v souladu, musí počkat až se vše nachystá, dozraje a uvidí další krok, kterého se pak nemusí bát. Pokud hrnu, je to jako dělat krok do tmy a pak čekat, co se stane, jestli se tam objeví pevná půda a já se náhodou trefila, nebo tam bude díra a já si přinejlepším vyvrtnu kotník. Pak se bojím, je to nevyzrálí a nepřipravený krok do tmy, který se nemusí vyplatit, protože průvodci mi to chystají třeba zrovna na druhé straně.
Taky si uvědomuji změny, které probíhají přímo v mém životě. Byla jsem na zahradě, soustředila se na práci a hlavou mi probliklo, "jsi pořád tak napjatá, uvolni se trochu". Říkám si dobře a pak mě to zastavilo a já si uvědomila, POZOR, to není dobrý, TOHLE uvolnění je součásti reality, která zaniká. A tady bych měla dotaz. Když mluvíš o uvolnění, může to znamenat uvolnění ve smyslu uvolnění ega třeba prostřednictvím soustředěné práce? Protože já asi vždy prožívala představu o tom, jak má uvolnění probíhat, ale vlastě to asi nevím, jak je to opravdu.Myslím, že jsem byla vždy hodně závislá na prožívání emocí a představ o tom, jak by určité věci měli vypadat a teď vlastně stojím bokem od emocí, což je úžasné, protože se mnou nic necloumá, ale zažívám chvíle, kdy vlastně vůbec nevím, jak se mám chovat, jak reagovat jako já. Tak zůstávám v neutralitě a čekám, co z toho bude:-).
Děkuji moc
Skvělá práce Wonder Woman skvělý přerod za měsíc :) Už se chytáš ve zdravém ano tak to je:)To je přesně ono a protože jste to měli nastavené nevědomě proto tu lítaly ty strachy rozbíjeli se o moje D.Museli jsme to porovnat jinak by jste se zničili.
Všechno je možné tomu kdo chce - má vůli podívej co jsi zvládla za měsíc :)
Přesadila jsi strom:
Ten dotaz potřebuji trošku ujasnit můžeš to rozvést?
Tazatelka:
Ano, zkusím to více upřesnit, byl to takový zvláštní prožitek a nejde mi to asi moc dobře popsat. Já asi zažívám, že u spousty věcí jsem žila představu toho, jak to má vypadat tedy nežila jsem to, ale představovala si - jak odpočívat aby to bylo správně, jak pracovat aby to bylo co nejlepší, jak se co nejlíp starat o děti, ale naplňovala jsem představu ve které jsem nebyla. A tedy když jsem se chtěla uvolnit, pocítila jsem tyto struktury, ktere se rozpadají, jestli to dobře chápu? A když žiji soustředěna na sebe a svou práci v rovnováze se sebou, tak je to bez těch výkyvů a tedy není potřeba tlačit, spěchat a ani vlastně nic moc uvolňovat, protože tam není tlak, který bych potřebovala uvolnit. Takže můj neohrabaný dotaz asi je, když to takto teď vnímám, tak se přes toto žití uvolňuje to ego, nebo se takto jde k rovnovážnému egu? Všechny pojmy teď nabývají úplně jiných významů, takže si nejsem úplně jistá, jestli tohle je to uvolnění a pianko, ke kterému nás směřuješ?Děkuji
Ano to je přesně ono:):):) je to přirozené a komfortně žitelné:) A je v tom vše:)Gratuluji:)
Chce to jen udržovat a pěstovat rostlinky na zahradě:)A žít si to . Růst je v tom také stejně jako seberealizace:)Můžeš si dělat co chceš je to tvoje:):)Povedlo se ti to:)
:):):)
Tazatelka 2:
Ahoj Honzi,
mám komentář k příspěvku Wonder Woman o uvolnění, pokud uznáš za vhodné:
Mám to podobné, u hodně pojmů se mi teď mění významy a dívám se na ně jinak.
Taky jsem se snažila vždycky uvolnit, ale teď vnímám, že uvolnit se
znamená někde, v něčem, a to něco teď cítím jako tu realitu ega,
přesně jak píše WW. Když jsem se nad příspěvkem zamyslela, proletělo
mi hlavou "PUSTIT". Pustit se těch starých struktur a tím je (a sebe)
uvolnit.
Dotazy mi moc pomáhají, už jsem zjistila, že to kolikrát
cítím/vnímám/zažívám podobně jako tazatel, jen o něco později. Takže
si ty příspěvky čtu od začátku a spousta se toho rozmotává.
Kolikrát stačí jen jedno slovo a člověku se otevřou oči :)
Děkuji!
:):) Jde vám to jste šikovní:):)
1: 19:50 -1:26:00